Bez spolupráce to nejde

(rozhovor v Horáckých novinách 26. 9. 2014)

n_spolupraceV Třebíči pracuje celá řada neziskových organizací, které pracují ve sportu, volném čase, sociální oblasti, kultuře a řadě dalších oborů. Jedním z lidí, kteří se v Třebíči snaží o to, aby občanský sektor více spolupracoval, než si konkuroval, je Jan Burda. V neziskovém sektoru, především v oblasti práce s dětmi a mládeží, se v Třebíči angažuje více jak dvacet let. Proto jsme mu položili několik otázek.

Jak jste se dostal k práci pro děti?
To už je opravdu hodně dávno. Začínal jsem jako kluk v oddíle „Čtyřka Třebíč“, pod vedením Otakara „Robina“ Veselého, před třiatřiceti lety. Sbíral jsem první zkušenosti. Bylo to ještě v době nuceného členství v Pionýru. Jak to jen bylo možné, vrátil se oddíl ke své junácké tradici. No a potom mě osud zavál přes Dům dětí a mládeže až do Občanského sdružení KADET a Centra volného času Hrubínka, kde působím jako dobrovolník.
Nemyslím si ale, že jsem nějaký pamětník nebo snad nestor práce s dětmi v Třebíči. Vůbec se tak necítím a vůči mnohem významnějším osobnostem třebíčského dění by to bylo i troufalé.

Přesto: jaký vidíte vývoj v této oblasti za poslední roky?
Myslím, že po určitém boomu nových organizací hned po roce 1989 se jejich počet už ustálil. Třebíč je v tomto hodně specifická. Mám srovnání s ostatními městy na Vysočině i jinde a mohu říct, že Třebíč je v oblasti občanského sektoru na velmi vysoké úrovni, co se kvality i počtu organizací týče. V řadě věcí jdou třebíčské neziskovky dokonce příkladem ostatním městům.

Co máte konkrétně na mysli?
Myslím tím to, že i když si organizace mezi sebou konkurují v oblasti žádostí o dotace nebo v „boji“ o klienty a členy, dokáží se bez problémů na řadě věcí domluvit a spolupracovat mezi sebou. Existují pochopitelně výjimky, ale tu schopnost spolupráce nám leckde závidí. Dokážeme se dohodnout na společných akcích a projektech a spolupracujeme i v jiných oblastech.
Na druhou stranu je před námi ještě hodně práce a myslím, že i radnice by mohla v této oblasti ještě hodně udělat.

Máte na mysli třeba posílení finančních prostředků v grantovém systému?
To zrovna ne. I když každá koruna navíc by byla pochopitelně dobrá. Třebíč je jedním z měst, které dotuje grantový systém poměrně štědře. Spíše mám na mysli například úpravu dotačních pravidel ve smyslu přeměny na samostatný fond s možností podpory projektů přesahujících jeden rok. To by neziskovým organizacím umožnilo větší stabilitu a možnost dlouhodobějšího plánování. Organizacím, které na území města působí dlouhodobě a pracují s dětmi a mládeží celoročně, by bylo možné administrativně zjednodušit žádosti o dotace.
Další možností podpory rozvoje neziskového sektoru je třeba možnost pronájmů městských zařízení za nákladové ceny a tak dále. Možností je hodně.

Co nejvíce organizacím v Třebíči chybí?
Na to se dá jen stěží jednoznačně odpovědět. Každá organizace může mít jiný pohled na věc a já bych nerad mluvil za všechny, když to s ostatními nemám prodiskutováno.
Hodně se však bavíme o možnostech koordinace termínů velkých akcí. Často je totiž během jednoho víkendu několik větších akcí a jiný víkend není nic. Na tom už s neziskovkami pracujeme.
Dále jsem přesvědčen, že hodně chybí dlouhodobá koncepce podpory volnočasových aktivit a koncepce kultury. Jsou to věci, kde je důležitá spolupráce jednotlivých organizací. Nicméně město by zde mělo hrát hlavní roli. Obě koncepce by měli představitelé města připravit právě po diskusích a ve spolupráci s neziskovými organizacemi i veřejností.

Myslíte, že o takovou spolupráci bude zájem?
Jsem přesvědčen o tom, že práce na radnici se nedá dělat od „zeleného stolu“ bez spolupráce s širokou veřejností. Lidé mají zájem se na práci pro město podílet, pokud mají možnost. Například každoroční účast veřejnosti na kulatých stolech na téma „10 největších problémů města“ dokazuje, že lidé v Třebíči jsou angažovaní a mají zájem se na řešení problémů podílet. Myslím však, že je potřeba udělat ještě další krok a definované problémy řešit na besedách a v diskusích společně s občany. Třebíč má v tomto obrovský potenciál. Jde jen o to, dát lidem možnost.

Proč je pro vás názor veřejnosti tak důležitý?
Protože nikdo na kandidátkách není nejchytřejší a neomylný a nikdo nezíská neomezenou moudrost okamžikem zvolení. Určitou míru pokory považuji za naprosto nepostradatelnou při práci pro město. Besedy, diskuse, kulaté stoly a další možnosti komunikace s veřejností považuji v některých oblastech za naprosto nezbytné. Je pochopitelné, že po zvolení na sebe každý přebírá určitou míru osobní odpovědnosti. Nikdo ale není dokonalý a rozhodně není chybou se poradit nebo zeptat ostatních na jejich názor.

Jaké jsou tedy vaše priority v nadcházejících volbách?
Pokusím se to tedy stručně shrnout. Pokud budu mít možnost, rád bych se podílel na podpoře komunitního plánování ve městě – tedy prohloubení spolupráce s občany. Další mojí prioritou je podpora neziskového sektoru a rád bych se také zasadil o vytvoření již zmíněných koncepcí – tedy koncepce volnočasových aktivit a koncepce kultury.

Za rozhovor jsme poděkovali
Janu Burdovi „dvojce“ na kandidátce volbaTR

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *