Dobrovolnictví bude zase IN

Letní tábory jsou dávno za námi a rozběhl se běžný oddílový rok. Pravidelné schůzky a další akce, které budou tisícům dobrovolných vedoucích zabírat téměř veškerý volný čas.

Často, ale začátkem školního roku vždy, přemýšlím o smysluplnosti naší dobrovolné práce. Bereme si dovolenou, utrácíme peníze, věnujeme většinu volného času… A na druhou stranu málo, kdo chápe, že to vše skutečně děláme dobrovolně a hlavně zadarmo – často jsme rádi, že nám někdo zaplatí třeba náklady na cestu nebo svačinu. Často vzpomínám na jedny rodiče, kteří se na konci tábora divili, když jsem řekl, že mi končí dovolená a druhý den jdu zase do práce.

Proč to tedy vlastně děláme? Jak kdo. Někdo proto, že mám kolem sebe partu podobně “postižených” vrstevníků. Někdo pro ty rozzářené dětské oči, které jsou většinou odměnou nám všem. Někdo chce prostě jen pomáhat a být užitečný.

Dosah práce s dětmi a mládeží ve volném čase je ale mnohem hlubší.

Je nezbytné, aby výchova dětí stála na třech nohách. Ty nohy jsou rodina, škola a volný čas. Pokud jedna z nohou chybí, chybí něco i zdravému rozvoji dítěte. Je nesmírná odpovědnost starat se o důležitou součást výchovy dítěte. Výchova sama o sobě je obtížná. Její výsledky nejsou rozhodně vidět za týden ani za rok. Zjistit, jak dobře hraje někdo na klavír, kolik dá gólů, jaký namaluje obraz… To všechno jde. Změřte ale, jak někomu pomůžete na jeho cestě životem. To se projeví až za mnoho let. Největší odměnou pro nás nakonec není uznání party kamarádů, ani ty rozzářené dětské oči. Největší odměnou je to, když svoje oddílové děti vidíte po letech a můžete si říct, že jsou to slušní a poctiví lidé. Když po letech potkáte rodiče svého oddílového dítěte a dozvíte se, že na oddílová léta vzpomínají a že mu to hodně dalo. To je něco! To jsou ty chvíle, pro které se vyplatí investovat. To jsou chvíle, které jsou naprosto neocenitelné.

Správné využití volného času je pro výchovu dětí zásadní. Stále více lidí si to uvědomuje a dokáže ocenit dobrovolnickou práci v neziskovkách. Stále více lidí si uvědomuje, že si s dětmi jen nehrajeme a nechodíme na výlety. Jsem přesvědčen o tom, že “dobrovolničit” s dětmi ve volné čase je hodně těžké poslání. Zároveň jsem přesvědčen, že být dobrovolníkem bude in, a že se dočkáme uznání a pochopení od široké veřejnosti a ne jen mezi sebou.

Díky všem, kdo se dobrovolnicky věnujete práci s dětmi. Věřte, že to má smysl a vydržte.

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *