„Neziskovka“ není sprosté slovo

Poslední dobou mám pocit, že slovo „neziskovka“ se pomalu ale jistě stává sprostým slovem. Nějak až moc často slýcháváme nebo čteme různá vyjádření, že neziskovky jsou placené nějakým bohatým „strýčkem“ kdo ví odkud, že prosazují zájmy nějakých politických nebo lobbistických skupin, a že si tedy nezaslouží jakoukoli podporu od státu…

Je mi z toho smutno. A mnohem smutnější je, že tato vyjádření zaznívají často i z nejvyšších politických kruhů, aniž by se jejich autoři zamysleli nad tím, že prostě není neziskovka jako neziskovka.

Každá nezisková organizace, která vzniká si dává do vínku nějaké poslání nebo – chcete-li – účel své existence. Vůbec nechci zpochybňovat, že existují i neziskovky netransparentní, lobbistické nebo politicky zaměřené. A souhlasím i s tím, že nám nedělají úplně dobré jméno. Rozhodně však není možné házet všechny do jednoho pytle. Je to podobné, jako když půjdete do pekařství a koupíte si drahý a nedobrý chleba. Také to nevede k tomu, že zanevřete na všechny pekaře. Naprostá většina nezikovek totiž funguje na úplně jiném principu.

Víte třeba, že takový spolek včelařů, který funguje o vás v obci je neziskovka? Víte, že dobrovolní hasiči, kteří se na řadě obcí starají o veškerý komunitní život, jsou neziskovka? A co takový Skaut, Sokol, rybáři, atletický nebo baseballový oddíl? Další neziskovky… A to jsem se ještě vůbec nedotknul oblasti sociálních služeb. Ty jsou nastaveny tak, že bez působení neziskovek, by celý systém vůbec nemohl fungovat. Sociální neziskovky jako třeba Charita, Diakonie a desítky dalších se starají o seniory, postižené atd.

A naprostá většina těchto organizací funguje naprosto transparentně (nakonec všechny údaje o nich jsou dohledatelné ve veřejném rejstříku), hospodaří velmi odpovědně a pracují na dobrovolnickém principu. Stovky lidí věnují velkou většinu svého času práci pro druhé bez nároku na jakoukoli odměnu. To si přece zaslouží uznání.

Sečteno a podtrženo: neziskové organizace si zaslouží naši pozornost a podporu. Dělají spoustu odpovědné a záslužné práce pro společnost. Jsem dokonce přesvědčený o tom, že spoustu práce dělají levněji a efektivněji, než kdyby stejné služby zajišťoval stát.

Naštěstí v Třebíči a nakonec ani na Vysočině nejsou neziskovky popelkou. Těší se systémové finanční podpoře i morální podpoře ze strany představitelů města i kraje. To je dobře, protože bez této podpory by svoje prospěšné aktivity vykonávat nemohly.

Moc bych si přál, aby neziskovky a nezištná dobrovolnická práce pro druhé vůbec měli u veřejnosti tak pozitivní jméno, jaké si zaslouží. „Neziskovka“ totiž není sprosté slovo a být jejím členem je důvod k hrdosti.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *