Kdo chce psa bít…

Být v opozici za každou cenu. I za cenu manipulací a mistrného zacházení s fakty. Ze strany části opozice jsme toho pravidelně svědky na každém zastupitelstvu. Zvyká se mi na to těžko, protože se snažím používat zdravý selský rozum. A toho bylo na posledním jednání zastupitelstva pomálu. Bohužel to bylo na jednání, které probíhalo v mimořádném režimu kvůli nebezpečí koronaviru. A bohužel si někteří představitelé opozice vzali jako rukojmí jednu místní neziskovku. Kdo jste jednání sledovali, jistě jste si udělali obrázek sami. Nejde ani tak o obsah – logickým úkolem opozice je přece kritizovat. Jde o formu. Mohu pominout, že rada města by pravděpodobně měla být jasnovidná, a podpořit finančně organizaci, která si o podporu nepožádala. Nemohu ale pominout bouchání do stolu, překrucování faktů a cíleně populistické vyjadřování. A kdybych pominul i to, nešlo přehlédnout naprosto hulvátské chování jednoho ze zastupitelů k o téměř padesát let starší kolegyni. Kde chybí základní úcta a pokora, nepomůže bohužel asi už nic. Ano, opakovaně slyšíme výzvy k diskusi. Ale jak diskutovat s někým, kdo veškeré dotazy na radnici posílá pod hlavičkou zákona o poskytování informací a kdo veškeré náměty radě města posílá v kopii rovnou novinářům? Těžko. Ale ono je to vlastně jedno, protože kdo chce psa bít…

pro Třebíčský zpravodaj 5/2020