Samozřejmé nebo navíc?

Samozřejmé nebo navíc – to jsou dvě slova, mezi kterými je hodně tenká hranice. V dětství jsem byl doma i v oddíle vychován k tomu, že udělat něco navíc je v pořádku. Uklidit po víkendovce základnu trošku víc než byla, vrátit věci v lepším stavu, než jsem si je půjčil, udělat k ohništi trochu víc dřeva než jsem spotřeboval, uklidit pohozený odpadek, zastat se slabšího, pomoct, když je to potřeba… No a tím se z něčeho navíc, staly věci samozřejmé, o kterých už není třeba přemýšlet a dějí se automaticky.

Dnešní doba je trochu zvláštní. Mám pocit, že si většina lidí hledí hlavně sebe a okolí přehlíží. Jako by měli za středobod světa jen sebe a neuvědomovali si, že kolem jsou ostatní, a že může existovat i jiný názor. Chybí nám úplně obyčejná pokora, ohleduplnost a úcta.

V dnešním světě, kdy dobrovolnictví v jakékoli podobě je pořád vnímáno trochu zvláštně, je těžké dělat ty věci „navíc“.

A přesto si myslím, že existují pozitivní ostrůvky. A to jsou dětské oddíly. Tam máme šanci ukázat dětem, že udělat věci navíc může být normální, že je v pohodě udělat něco dobrovolně a být ohleduplný k okolí. Není to vůbec jednoduché. Ale jde to. Jsou chvíle, kdy si dokonce myslím, že to s námi není zase až tak zlé, a že si začínáme uvědomovat, co je v životě důležité. Nakonec i dobrovolnický projekt 72 hodin je toho důkazem. Stovky lidí po celé republice se nedávno zapojili do úklidu, sázení stromků a dalších aktivit. Udělali tak něco navíc, pro své okolí. A někteří z nich to určitě považovali za samozřejmé.

Určitě záleží na úhlu pohledu, ale na nás – vedoucích v dětských spolcích – leží důležitá věc. Ukázat dětem, že když se z věcí „navíc“ stanou věci „samozřejmé“, je to ta správná cesta. Nemusíme z dětí vychovávat zrovna Mirky Dušíny. Úplně postačí, když se budou dívat kolem sebe a budou pokorné a ohleduplné k sobě i svému okolí. Ze všeho nejlepší je vlastní příklad a vzor, tak nám držím palce, ať to zvládneme.

Pro časopis Archa