Potřebujeme vzory a morální autority

Poslední dobou jsme těžce zkoušeni situací kolem koronaviru. Nechci spekulovat o tom, jestli jsou opatření přijatá vládou dobrá, nebo špatná nebo snad jestli byla nastavena pozdě, nebo ne. Stejně je to na každém z nás – naší morálce a osobní odpovědnosti, jak se budeme chovat. Pokud se budeme chovat odpovědně a s respektem k okolí, bude brzo líp.

Každý člověk potřebuje mít vzor – morální autoritu. Dítě svého kresleného hrdinu, puberťák herce nebo herečku či filmovou postavu… V ideálním případě rodiče, učitele, vedoucího kroužku nebo oddílu. Tito lidé svým chováním a konáním ukazují cestu, ovlivňují chování a dokonce i způsob uvažování.

My dospělí jsme na tom stejně. I my potřebujeme mít vzory, potřebujeme věřit. O to více je to důležité v době krize, kterou prožíváme.  V rozbouřeném moři potřebujeme vidět maják. Ve tmě potřebujeme náznak světla. V rozkymáceném světě potřebujeme mít nějaký pevný bod.  Jak trefné to je pro naši společnost. Prožíváme zdravotní krizi, ekonomickou krizi a k tomu krizi morálních hodnot. Na celostátní úrovni nám chybí autority, v čele státu chybí osobnosti.

Chybí nám někdo, kdo je schopen národ sjednotit a dodat mu sílu ke zvládnutí těžké doby. Nejsou potřeba dlouhé prázdné projevy. Veřejný prostor je přesycen bláboly a informacemi různých zdrojů. Je to informační chaos, ve kterém mají mnozí problém se zorientovat. Logicky vyvstává otázka – Komu a čemu věřit? Důsledkem tohoto zmatku a absence autorit je do značné míry rezignace lidí, nechuť a blbá nálada.