Každý kdo dělá pro své okolí něco navíc, nezištně a bez nároku na odměnu, si zaslouží uznání. I když se zdá, že dnešní doba je plná příběhů dobrovolnické pomoci, ne všechny mají zaslouženou pozornost. Víte třeba, že třebíčští skauti pomáhají s desinfekcí v domovech pro seniory a domech s pečovatelskou službou? Je to jen jeden příběh z mnoha – našlo by se jich mnohem víc. Věřím, že se brzy vrátíme do normálu a podobné dobrovolnické služby nebudou potřeba. Na druhou stranu je pravda, že kdo se jednou do dobrovolnické práce zakousnul, už se nepustí. Zvláště práce s dětmi a mládeží je prostě životní styl. Jsem proto moc rád, že v Třebíči už pět let udělujeme cenu Třebíčské srdíčko. Cena je pojmenována podle zakladatele skautingu v Třebíči Antonína Hobzy, který měl skautskou přezdívku právě Srdíčko. Cenu každoročně udělujeme dobrovolníkům, kteří dlouhodobě, nezištně a pravidelně pracují v oblasti volného času dětí a mládeže. A právě letošní laureátky jsou důkazem toho, že dobrovolnictví je životní styl. Terza Čapková, Hana Houzarová a Olga Šalbabová – členky Junáka, respektive Sokola – by nám všem, i přes svoji skromnost, mohly být vzorem a obrovskou inspirací. Jejich celoživotní práce si zaslouží obrovské uznání. Stejně jako práce stovek dalších dobrovolníků, kteří pomáhají všude, kde je to potřeba.